Seznamujeme se s česko-slovenskou přeshraniční spoluprací na komunální úrovni

V polovině projektu, o kterém jsme zde již informovali (7. 1. 2025) jsme uskutečnili první ze dvou terénních šetření. Ve dnech 2.–6. června jsme se v malé skupině studentů naší katedry, v zastoupení bakalářů, magistrů i doktorandů, a Univerzity Komenského v Bratislavě (Katedry ekonomickej a sociálnej geografie, demografie a územného rozvoja) vydali do severní části česko/moravsko-slovenského pohraničí. Naším záměrem bylo na místě, konkrétně návštěvou na městských a obecních úřadech, se seznámit s reálnou situací v oblasti town-twinningu. Ten je vnímán nejen jako prvek evropské integrace, ale zároveň jako platforma pro vzájemné poznávání a spolupráci nejen ve veřejné správě, ale i mezi nejrůznějšími institucemi, složkami a subjekty působícími na lokální resp. komunální úrovni.

Vzhledem k tomu, že dotačním územím jsou oboustranně příhraniční kraje, zvolili jsme pro „ostrý start“ Ostravu. Ačkoliv jsme neuspěli na „velké radnici“, přesto jsme absolvovali zajímavou rozpravu na Úřadu městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz. Jejich spolupráce probíhá zejména ve školství, spíše s polskými partnery (což pro naše účely vnímáme jako jakýsi referenční vzorek), se kterými realizovali řadu zajímavých projektů, mj. s podporou Euroregionu Silesia. Dále po cestě do Českého Těšína jsme nemohli minout tzv. Šikmý kostel, silně zpopulárněný trilogiií Karin Lednické. Zde jsme navštívili sídlo Euroregionu Těšínské Slezsko. Seznámení s historií, jakož i současností tohoto dvojměstí (PL – Cieszyn) a přilehlého regionu, bylo mimořádně poutavé. V Jablunkově, stejně jako v předchozí zastávce, nás vítaly dvojjazyčné názvy (Jabłonków). Na radnici jsme se byli informováni o prvním česko-slovenském partnerství, zaměřují se jak na projekty investiční – např. zlepšení dopravní infrastruktury vč. cyklostezek, tak neinvestiční – tzv. měkké – projekty sportovních organizací, zájmových spolků a/či environmentálního charakteru.

Na Slovensku jsme se postupně podívali do

• Vysoké nad Kysucou, kde se pyšní astronautem Eugenem Cernanem s česko-slovenským původem, v roce 1972 posledním člověkem s Apollem 17 na Měsíci;
• Makova, paní ředitelka ZŠ nám představila spoustu atraktivních projektů i za účasti dětí z Ukrajiny, mj. vytvořili pro tyto účely trojjazyčný slovník;
• Krásna nad Kysucou, zde se – ve spolupráci s Frenštátem pod Radhoštěm – soustředí na propagaci společného kulturního dědictví vč. výstavby rozhledny;
• Kysuckého Nového Mesta, jehož představitelé vnímají přeshraniční spolupráci s Českem i Polskem vzhledem ke geografické poloze jako klíčovou činnost, a to zejména prostřednictvím projektů people-to-people;
• Žilinu, všestranně zapojenou po Evropě – v Česku spolupracuje s Plzní, Třincem, Brnem a Olomoucí, významným aktérem je zdejší univerzita: spolupracuje mj. s Akademií věd ČR;
• Tepličku nad Váhom, zapojenou do česko-slovenské spolupráce s Moravským Berounem v oblasti sportu (např. realizací olympijského dne, společně s polským partnerem;
• Rajecké Teplice, spolupracující s Luhačovicemi, ale též místo spjaté s 2. světovou válkou (přechodně zde byly uložený české korunovační klenoty, rodiště Jozefa Gabčíka – aktéra Operace Anthropoid).

Součástí této akce se stal rovněž tzv. kulatý stůl, pro jehož konání jsme zvolili Národní muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Důvodem bylo téma této dílčí aktivity, a to kulturní dědictví, ochrana přírody, cestovní ruch, školství a vzdělávání. Tomu odpovídalo složení hostů: vedle „domácího“ ředitele navštívené instituce byl přítomen místostarosta sousedního Frenštátu p. R. a především zástupkyně Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, ovšem slovenské národnosti resp. občanství. Právě na tomto příkladu lze dokumentovat úzkou provázanost až vzájemnost, se kterou lze popsat česko-slovenské pohraničí. Byť samotný průběh se poněkud odklonil od stanovených témat, aktivně zapojení studenti si nepochybně odnesli spoustu inspirace do jejich profesního života, z geografického hlediska s akceptování rozmanitých podmínek regionálního rozvoje (životní úroveň, dopravní dostupnost, životní prostředí atd.).

Shrnuto: absolvovali jsme pět náročných dní, naplněných 20 setkáními v celkovém rozsahu 30 hodin, najatým mikrobusem jsme ujeli 800 km… Bylo pro mě potěšením, že představitelé měst a obcí na obou stranách hranice působili profesionálně a navíc příjemně a otevřeně, což – věřím – i studenti/studentky pozitivně hodnotili. Jsem přesvědčen, že takové akce přispívají nejen k propojení akademického života a praxe, ale především ukazují mladé generaci možnosti svého profesního uplatnění či alespoň náhled do dění ve veřejné správě v Česku a na Slovensku.

Zážitky z terénu dokumentují vybrané fotografie, plná dokumentace bude součástí výstupu projektu.

Milan Jeřábek, jerabek@sci.muni.cz