Ven z ústavu #5 – Padova

Z romantického snu do reality aneb Můj Erasmus v Padově

Že chci jet na Erasmus do Padovy, jsem se rozhodla už někdy ve druháku, a to úplně bez vědomí, jestli s tamější univerzitou vůbec máme nějakou smlouvu. Zpětně je to takové úsměvné romantizování a naprostý nerozum – ani jsem nevěděla, jaké předměty nabízejí a zda se tam fyzická geografie dá vůbec studovat. Byla jsem prostě okouzlená z návštěvy starého italského města s jednou z nejstarších univerzit v Evropě, s krásnými historickými ulicemi a typickou benátskou atmosférou.

Původním plánem bylo vyjet už o rok dříve (v prvním ročníku na magistru), ale kvůli prodlužování studia jsem musela původní potvrzenou smlouvu zrušit a další rok jen doufat, že mě po znovu odeslání přihlášky vezmou znova. A vzali! V půlce září jsem se tedy sbalila a odjela na italský sever.

Vopruz, ale vlastně pohoda

Jak už bylo několikrát sděleno, administrativa v rámci ISu na MUNI je oproti jiným univerzitním systémům naprosto úžasně srozumitelná a hlavně jednotná. V Padově to fungovalo hned přes několik různých platforem:

unipd.it: Místní obdoba ISu. Nic moc v něm nejde rozkliknout, přihlašuje se skrz něj na zkoušky, ale zápis musí nejdříve potvrdit vyučující na jiné platformě.
Moodle: Slouží pro materiály k jednotlivým předmětům a přímou komunikaci s vyučujícími.
OrariUnipd: Aplikace určená čistě pro rozvrh.
MobilityOnline: Portál, kam se nahrávaly veškeré oficiální dokumenty (ta byla naštěstí poměrně srozumitelná).

Celkově byla italská administrativa poměrně zdlouhavá. Když jsem to ale srovnala s kamarádkami ze Srbska a Turecka, které musely složitě řešit víza a hromadu dalších věcí, my z EU toho máme na doložení naprosté minimum.

„Tak co, už máš kde bydlet?“

Týden před odjezdem už jsem na tuto otázku raději ani neodpovídala. Neměla jsem totiž co říct. Poctivě jsem obepisovala všechny nabídky na Facebooku i WhatsAppu (probojovat se do WhatsApp skupin, kde se inzerují volné pokoje nebo věci na prodej, je zásadní – já se tam dostala přes ESN odkaz na Instagramu), ale pořád nic.

První den jsem tak dorazila s kufrem do nejlevnějšího hotýlku mezi Padovou a Benátkami a hned běžela na prohlídky. Erasmáků je v Padově obrovské množství, takže univerzita dává koleje přednostně studentům mimo EU. Pro studenty z EU tak zbývají privátní byty. Vzhledem k místní bytové krizi je ale těžké najít byt s nájmem, který by plně pokryl stipendijní grant.

Ke konci prvního dne se na mě usmálo štěstí – našla jsem byteček, jehož majitel trávil většinu týdne pryč a nabídl mi pokoj. Mělo to háček: bylo to jen do konce měsíce. Někoho by takové provizorium stresovalo, pro mě to ale byl čas navíc. Získala jsem prostor prochodit město, obepsat další inzeráty a absolvovat více prohlídek. Nakonec se zadařilo a našla jsem samostatný pokoj ve sdíleném bytě s dalšími 4 holkami za 450 € měsíčně, kde jsem zůstala až do konce ledna.

Paralelní studium?!

Kvůli prodloužení studia na MUNI jsem se rozhodla, že se pokusím studovat některé české předměty souběžně. Při výběru kurzů v Padově jsem proto hledala podobná témata a zaměření. Nakonec mi z toho vznikla tato kombinace:

Past Life and Climate (ekvivalent Paleoklimatologie z MUNI)
Applied Ecology and Ecosystem Services
Paleoclimatology-Climatology and Climate Models (z mezinárodního bakalářského studia; znalosti jsem pak skvěle využila při zkoušce z Paleontologie na MUNI)
Geomorphology and Archeology of Landscapes and Sites (vyučováno na katedře Cultural Heritage, ale učili ho geografové; bylo velmi zajímavé sledovat pohled spolužáků-archeologů)

Online / Samostudium na MUNI:

Diplomový seminář, Paleoklimatologie, Kvartérní prostředí a Environmentální historie (vše formou samostudia/online s následnou zkouškou v Brně).

Zpětně musím říct, že nejtěžší bylo zkombinovat prezenční hodiny v Itálii s online výukou v Brně. Hlavně v listopadu, kdy jsem 3 týdny musela prezentovat téměř každý den, to byl docela záhul. Zvládnout se to dalo, ale dokud to není nutné, souběžné studium raději moc nedoporučuji.

Nejvíce mě na výuce v Padově překvapilo, že předměty se nevyučují jednou týdně jako u nás, ale výuka probíhá skoro každý den. Množství učiva je tedy výrazně obsáhlejší (často se ani všechno nestihne vyzkoušet). Hodně se dbá na praxi, takže terénní exkurze, mikroskop (v rámci Past Life jsme zkoumali mikrofosílie) a spousta odborných článků k prezentacím (v každém předmětu je min. 1 prezentace tvořící část známky). Na škole je navíc obrovské množství dalších skvělých předmětů, které jsem ale objevila až díky geografům z jiných kurzů.

Těstoviny s pestem forever

Jako člověk, který si v Brně běžně vaří sám, jsem menzu brala spíše jako poslední možnost. Ve městě je jich sice několik, každá je proslulá jinou specialitou a má jinou kapacitu. Proces je jednoduchý: stáhnete si aplikaci, přihlásíte se a jde se na věc. Za 5 € dostanete polévku, hlavní jídlo i pití, což je super cena, ale menzy bývají narvané k prasknutí. To mě celkem otravovalo, takže po pár návštěvách jsem zůstala u vaření těstovin na tisíc způsobů a obědvala venku před školou.

Předchozí Následující

Tady má kolo přednost před autem?

Po příjezdu jsem všude chodila pěšky. Po pár dnech mi ale došlo, že drtivá většina studentů v Padově používá kolo. A tak začala má pátrací akce. Řekla jsem si: „Na půl roku? To už se vyplatí!“

Po dlouhém hledání a stěžování si novým kamarádům mě jeden z nich spojil se svým italským známým, který měl kolo navíc. A tak jsem přišla k mému Bleskovi (sice černému a starému, ale posloužil skvěle). Využila jsem ho na 120 % a jízdu na kole v Padově doporučuji všemi deseti! Samozřejmě se dá jezdit i MHD. Proslýchá se, že v tramvajích se lístky nekontrolují (a já sama revizora ani jednou neviděla), ale riskujte na vlastní nebezpečí.

Aperol Tower a jiné padovské zákonitosti

Region Veneto (Benátsko) je domovem Aperolu, takže není divu, že je tu levnější než pivo nebo v podstatě cokoliv jiného. Centrum je plné studentských barů, kde si ho můžete dát v nejrůznějších variantách. Alespoň jednou určitě musíte vyzkoušet ikonický Aperol Tower (3–5 litrů) – protože jak říká nápis v jednom z barů: „Kdo tohle nezkusil, jako by nežil.“

Kávová kultura: V denních kavárnách latte art sice není prioritou, ale na skvělou denní kávu si zvyknete, ani nevíte jak.

Miercolegin (Studentské středy): Klíčový den pro studentský život! Studenti se potkávají na hlavní univerzitní aleji, popíjí, hrají hry nebo prostě klábosí. Mezi 10. a 11. večerní se alej zaplní a na mostě přes řeku Piove hraje DJ (přes léto tu bývá i více stagí).

Knihovní systém: Co mě naopak spíš štvalo, byl systém rezervací v knihovnách. Každá fakulta má vlastní knihovnu, ale místo si musíte rezervovat předem v aplikaci, protože kapacita nestačí. Ve zkouškovém, kdy byla všechna místa zarezervovaná na týden dopředu, už tam ale stejně většina lidí chodila „na divoko“ bez rezervace.

A než jsem se nadála, byl konec…

Erasmus jsem zakončila s kamarádkou z Berlína, se kterou jsme dojely vlakem až na Sicílii, a po návratu do Padovy jsem pak jela navštívit kamarádku na Erasmu v Sofii. Pro mě teda můj Erasmus znamenal školu, ale hlavně spoustu zážitků, nový kamarády, a hlavně cestování a poznávání Itálie. Doufám, že pokud o tom taky přemýšlíte, tohle vám alespoň trochu pomůže se rozhodnout pro.

Přemýšlíš o studijním pobytu v zahraničí?

Zjistit více